Fikce doručení v datové schránce: Na co si dát pozor v praxi

Definice fikce doručení v elektronické komunikaci

Fikce doručení v elektronické komunikaci představuje významný právní institut, který zajišťuje efektivní fungování komunikace prostřednictvím datových schránek. Tento koncept stanovuje, že dokument zaslaný prostřednictvím datové schránky se považuje za doručený okamžikem, kdy se oprávněná osoba do datové schránky přihlásí, nebo uplynutím desetidenní lhůty od dodání dokumentu do schránky, a to i v případě, že se adresát fakticky s obsahem dokumentu neseznámil.

V právním řádu České republiky je tento institut zakotven především v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Právní fikce doručení vzniká na základě objektivní skutečnosti, kdy systém datových schránek zaznamená dodání dokumentu do datové schránky adresáta. Od tohoto okamžiku začíná běžet desetidenní lhůta, během které má adresát možnost se s obsahem dokumentu seznámit. Pokud tak neučiní, nastává ze zákona fikce doručení, která má stejné právní účinky jako skutečné doručení.

Tento mechanismus je klíčový zejména pro zajištění právní jistoty v elektronické komunikaci mezi orgány veřejné moci a fyzickými či právnickými osobami. Zabraňuje situacím, kdy by se adresát mohl vyhýbat přijetí důležitých dokumentů pouhým nečinným přístupem ke své datové schránce. Fikce doručení tak představuje právní konstrukci, která přenáší odpovědnost za seznámení se s obsahem doručovaného dokumentu na adresáta.

Významným aspektem fikce doručení je také její nevyvratitelnost. To znamená, že jakmile nastane fikce doručení, nelze ji zpochybnit tvrzením, že se adresát s obsahem dokumentu fakticky neseznámil. Výjimku představují pouze závažné důvody, které adresátovi objektivně bránily v přístupu do datové schránky, jako například hospitalizace či živelní pohroma. V takových případech lze požádat o určení neúčinnosti doručení.

Pro praktické fungování elektronické komunikace je důležité, že systém datových schránek automaticky generuje doručenku, která slouží jako důkaz o doručení dokumentu. Tato doručenka obsahuje přesné časové údaje o dodání dokumentu do datové schránky i o okamžiku, kdy se adresát do schránky přihlásil, případně kdy nastala fikce doručení.

V kontextu moderní elektronické komunikace představuje fikce doručení nezbytný nástroj, který zajišťuje právní jistotu a efektivitu úředního doručování. Tento institut významně přispívá k digitalizaci státní správy a zjednodušení komunikace mezi úřady a občany, přičemž současně garantuje právní účinky doručování srovnatelné s klasickým doručováním v listinné podobě. Právní úprava fikce doručení tak reflektuje současné technologické možnosti a potřeby moderní společnosti, kde elektronická komunikace hraje stále významnější roli.

Okamžik doručení do datové schránky

Doručování do datové schránky představuje specifický způsob elektronické komunikace, který je v České republice upraven zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Okamžik doručení do datové schránky je klíčovým právním momentem, od kterého se odvíjí různé právní účinky a lhůty. Zákon stanovuje, že dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu.

V případě, že se do datové schránky nepřihlásí oprávněná osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání dokumentu do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. Tento princip je znám jako fikce doručení a představuje významný právní institut, který zajišťuje efektivní fungování elektronické komunikace prostřednictvím datových schránek.

Je důležité si uvědomit, že okamžik doručení nastává v případě přihlášení do datové schránky bez ohledu na to, zda si oprávněná osoba dokument skutečně otevřela či přečetla. Samotné přihlášení do systému datových schránek je považováno za dostatečný úkon pro nastoupení účinků doručení. Toto pravidlo vychází z předpokladu, že uživatel datové schránky je odpovědný za pravidelnou kontrolu své schránky a správu doručených zpráv.

Specifická situace nastává u právnických osob a orgánů veřejné moci, kde je doručování do datové schránky povinné. V těchto případech je obzvláště důležité věnovat pozornost pravidelné kontrole datové schránky, jelikož zmeškání důležité zprávy může mít závažné právní následky. Právnická osoba nemůže argumentovat tím, že neměla možnost se do datové schránky přihlásit například z důvodu dovolené či nemoci oprávněné osoby.

Pro praktické účely je také podstatné, že systém datových schránek automaticky generuje doručenku, která slouží jako potvrzení o dodání a doručení datové zprávy. Tato doručenka obsahuje přesný časový údaj, kdy byla zpráva dodána do datové schránky a kdy nastaly účinky doručení. Tento údaj je právně relevantní a může být použit jako důkaz v případných sporech či řízeních.

V kontextu správního a soudního řízení je přesný okamžik doručení do datové schránky zásadní pro počítání procesních lhůt. Například pokud je rozhodnutí doručeno prostřednictvím datové schránky, začíná od následujícího dne běžet lhůta pro podání opravného prostředku. Proto je nezbytné, aby uživatelé datových schránek byli dobře obeznámeni s principy doručování a aktivně sledovali obsah své schránky.

Desetidenní lhůta pro vyzvednutí zprávy

Právní úprava doručování prostřednictvím datových schránek stanovuje specifickou desetidenní lhůtu pro vyzvednutí datové zprávy. Tato lhůta začíná běžet okamžikem dodání zprávy do datové schránky adresáta. V praxi to znamená, že příjemce má deset dní na to, aby se do své datové schránky přihlásil a se zprávou se seznámil. Pokud tak neučiní, nastává po uplynutí této lhůty tzv. fikce doručení, což znamená, že zpráva se považuje za doručenou, i když si ji adresát fakticky nepřečetl.

Desetidenní lhůta je stanovena zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Tato lhůta je pevně daná a nelze ji prodloužit ani zkrátit. Začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byla zpráva dodána do datové schránky. Pro počítání této lhůty platí obecná pravidla pro počítání času podle občanského zákoníku. Do běhu lhůty se započítávají i víkendy a svátky, což je důležité si uvědomit zejména v situacích, kdy se blíží konec lhůty.

Fikce doručení představuje významný právní institut, který zajišťuje efektivní fungování systému datových schránek. Bez tohoto institutu by mohlo docházet k situacím, kdy by adresáti záměrně ignorovali obsah datové schránky a mařili tak účel elektronické komunikace. Fikce doručení nastává automaticky, a to desátým dnem od dodání zprávy do datové schránky, pokud se do té doby adresát do schránky nepřihlásí.

Je důležité si uvědomit, že okamžik doručení má zásadní právní následky. Od tohoto okamžiku začínají běžet různé procesní lhůty, například lhůta pro podání opravného prostředku nebo lhůta pro splnění uložené povinnosti. Proto je nezbytné pravidelně kontrolovat obsah datové schránky a nenechávat zprávy bez povšimnutí až do konce desetidenní lhůty.

Existují však výjimky, kdy fikce doručení nenastává. Jde například o situace, kdy adresátovi bylo znemožněno přihlášení do datové schránky z objektivních důvodů, jako je například dlouhodobá hospitalizace nebo technické problémy na straně informačního systému datových schránek. V takových případech lze požádat o určení neúčinnosti doručení, ale je nutné prokázat existenci závažných důvodů, které bránily včasnému přihlášení do datové schránky.

Právní praxe ukazuje, že institut desetidenní lhůty a fikce doručení významně přispívá k efektivitě elektronické komunikace mezi orgány veřejné moci a dalšími subjekty. Zároveň klade vysoké nároky na odpovědnost držitelů datových schránek, kteří musí věnovat pravidelnou pozornost kontrole došlých zpráv a být si vědomi právních důsledků, které může přinést zmeškání této lhůty.

Výjimky z fikce doručení

V rámci elektronického doručování prostřednictvím datových schránek existují určité situace, kdy se fikce doručení neuplatní. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů stanovuje několik významných výjimek, které chrání adresáta před negativními důsledky automatického uplatnění fikce doručení.

Primární výjimkou je situace, kdy se adresát nemohl s doručovaným dokumentem seznámit ze závažných důvodů. Mezi tyto důvody patří zejména dočasná nepřítomnost nebo onemocnění, přičemž musí jít o překážku, která vznikla nezávisle na vůli adresáta. V takovém případě má adresát právo požádat o určení neúčinnosti doručení. Tento návrh musí být podán do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovaným dokumentem seznámil nebo mohl seznámit. K návrhu je nutné připojit důkazy, které prokazují nemožnost přístupu do datové schránky.

Další významnou výjimkou je technická nedostupnost systému datových schránek. Pokud není možné dokument doručit z důvodu technického výpadku na straně informačního systému datových schránek, fikce doručení se neuplatní. Správce systému datových schránek je povinen tuto skutečnost náležitě zdokumentovat a poskytnout o ní důkaz. V takovém případě začne běžet nová lhůta pro doručení od okamžiku, kdy je systém opět funkční.

Zákon pamatuje i na situace, kdy je datová schránka znepřístupněna na žádost jejího držitele. V době znepřístupnění datové schránky se fikce doručení neuplatňuje, neboť adresát objektivně nemá možnost se s obsahem datové zprávy seznámit. Toto znepřístupnění však musí být provedeno v souladu se zákonem a nesmí být zneužíváno k vyhýbání se doručování.

V případě právnických osob existuje specifická výjimka týkající se zániku nebo smrti statutárního orgánu. Pokud právnická osoba nemá v důsledku úmrtí nebo zániku funkce statutárního orgánu osobu oprávněnou k přístupu do datové schránky, fikce doručení se po přechodnou dobu neuplatní. Tato doba je stanovena tak, aby právnická osoba měla přiměřený čas ustanovit nový statutární orgán.

Výjimky z fikce doručení představují důležitý ochranný mechanismus, který zabraňuje nepřiměřené tvrdosti zákona v situacích, kdy by automatické uplatnění fikce doručení mohlo vést k závažnému poškození práv adresáta. Současně je však třeba zdůraznit, že tyto výjimky nelze vykládat extenzivně a jejich uplatnění musí být vždy podloženo relevantními důkazy. Orgány veřejné moci při posuzování žádostí o určení neúčinnosti doručení postupují individuálně a zohledňují všechny okolnosti konkrétního případu.

Následky nevyzvednutí datové zprávy

Nevyzvednutí datové zprávy v datové schránce může mít závažné právní následky pro jejího adresáta. V českém právním řádu se uplatňuje princip fikce doručení, který stanoví, že datová zpráva se považuje za doručenou desátým dnem ode dne, kdy byla do datové schránky dodána, a to i v případě, že se adresát do schránky nepřihlásil a zprávu si fakticky nepřečetl. Tento institut má zásadní význam pro právní jistotu a efektivní fungování elektronické komunikace mezi orgány veřejné moci a dalšími subjekty.

Důsledky fikce doručení mohou být pro adresáta velmi významné, zejména pokud jde o běh procesních lhůt. Například v případě doručení rozhodnutí správního orgánu začíná běžet lhůta pro podání odvolání právě okamžikem doručení, tedy buď skutečným vyzvednutím zprávy, nebo uplynutím desetidenní lhůty. Zmeškání takové lhůty může vést k tomu, že rozhodnutí nabude právní moci a stane se vykonatelným, přičemž adresát ztratí možnost proti němu podat řádný opravný prostředek.

V oblasti daňového řízení může nevyzvednutí datové zprávy vést k závažným finančním důsledkům. Pokud správce daně doručuje platební výměr nebo jiné rozhodnutí prostřednictvím datové schránky a adresát si zprávu nevyzvedne, může dojít k situaci, kdy bude povinen uhradit nejen vyměřenou daň, ale i související penále či úroky z prodlení, aniž by o tom věděl. Obdobně v občanskoprávním řízení může fikce doručení způsobit, že účastník zmešká důležitou lhůtu pro vyjádření se k žalobě nebo podání odporu proti platebnímu rozkazu.

Právní řád sice umožňuje v určitých případech požádat o prominutí zmeškání úkonu, pokud k němu došlo ze závažných důvodů, nicméně soudy a správní orgány posuzují tyto žádosti velmi přísně. Pouhá skutečnost, že si adresát zprávu nevyzvedl, protože se do datové schránky nepřihlašoval, není považována za důvod hodný zvláštního zřetele. Proto je nezbytné věnovat pravidelné kontrole datové schránky náležitou pozornost.

Zvláště podnikatelé a právnické osoby, pro které je zřízení datové schránky povinné, by měli mít nastavené interní procesy pro pravidelnou kontrolu doručených zpráv. Je vhodné určit konkrétní osoby odpovědné za přístup do datové schránky a zajistit jejich zastupitelnost v době nepřítomnosti. Moderní technologie umožňují nastavit notifikace o doručení nové zprávy na e-mail nebo mobilní telefon, což může významně snížit riziko promeškání důležité zprávy.

V případě delší nepřítomnosti je možné využít institutu určení osoby pověřené přístupem do datové schránky nebo nastavit přeposílání zpráv na jiný subjekt. Tyto preventivní kroky mohou pomoci předejít negativním důsledkům fikce doručení a zajistit řádnou komunikaci s orgány veřejné moci i dalšími subjekty využívajícími datové schránky.

Právní účinky fikce doručení

Právní účinky fikce doručení představují významný institut správního a občanského práva, který zajišťuje efektivní komunikaci mezi orgány veřejné moci a adresáty úředních písemností. V kontextu datových schránek nastává fikce doručení desátým dnem od okamžiku dodání dokumentu do datové schránky adresáta, pokud se do systému nepřihlásí dříve. Tento mechanismus je zakotven v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Právní účinky fikce doručení nastávají automaticky ze zákona, přičemž není rozhodující, zda se adresát s obsahem písemnosti skutečně seznámil. Smyslem této právní konstrukce je zabránit případným obstrukcím ze strany příjemců a zajistit řádný průběh správních či soudních řízení. V případě datových schránek systém automaticky generuje doručenku, která slouží jako důkaz o dodání dokumentu do schránky příjemce.

Významným aspektem je skutečnost, že fikce doručení se uplatní i v případě, kdy se adresát do datové schránky vědomě nepřihlašuje nebo ji pravidelně nekontroluje. Tato skutečnost klade zvýšené nároky na uživatele datových schránek, kteří jsou povinni zajistit pravidelnou kontrolu došlých zpráv. Zákon přitom nepřihlíží k subjektivním důvodům, pro které se adresát do datové schránky nepřihlásil, s výjimkou závažných důvodů, které mohou vést k prominutí zmeškání úkonu.

Pro právní praxi je důležité, že okamžik doručení fikcí má stejné právní účinky jako faktické doručení. Od tohoto okamžiku začínají běžet procesní lhůty pro případné úkony adresáta, například pro podání opravných prostředků. Právní účinky nastávají bez ohledu na to, zda je den doručení fikcí pracovním dnem či dnem pracovního klidu.

V kontextu moderní elektronické komunikace představuje fikce doručení do datových schránek efektivní nástroj, který významně přispívá k digitalizaci veřejné správy. Systém datových schránek poskytuje vyšší míru právní jistoty než klasické doručování poštou, neboť elektronický systém přesně eviduje veškeré úkony související s doručováním a umožňuje jejich zpětné dohledání.

Právní účinky fikce doručení mohou být v určitých případech prolomeny institutem neúčinnosti doručení. Adresát může požádat o vyslovení neúčinnosti doručení, pokud se z objektivních důvodů nemohl s obsahem písemnosti seznámit. Musí však prokázat existenci závažného důvodu a podat návrh ve stanovené lhůtě. Tento institut představuje pojistku proti případným nespravedlivým důsledkům fikce doručení, avšak jeho využití je podmíněno splněním přísných zákonných podmínek.

Překážky bránící přístupu do schránky

V souvislosti s fikcí doručení v kontextu datových schránek je třeba věnovat zvláštní pozornost situacím, kdy existují legitimní překážky bránící přístupu do datové schránky. Právní řád uznává několik specifických okolností, kdy nelze aplikovat fikci doručení standardním způsobem. Mezi tyto situace patří zejména dočasná pracovní neschopnost, hospitalizace či dlouhodobý pobyt v zahraničí, pokud tyto skutečnosti znemožňují přístup do datové schránky.

Zákon výslovně stanoví, že pokud si adresát nemohl z objektivních důvodů seznámit s obsahem datové zprávy, může požádat o určení neúčinnosti doručení. Tato žádost musí být podána do 15 dnů ode dne, kdy se s doručenou zprávou seznámil nebo mohl seznámit. Důkazní břemeno v těchto případech leží na straně adresáta, který musí prokázat existenci překážky a její závažnost.

Významnou roli hraje také technická stránka věci. Pokud nastane výpadek systému datových schránek nebo jiná technická porucha na straně provozovatele, nelze hovořit o fikci doručení. Provozovatel systému datových schránek je povinen vést evidenci výpadků a technických poruch, která může sloužit jako důkazní materiál při případném dokazování nemožnosti přístupu do schránky.

V praxi se často setkáváme s případy, kdy oprávněná osoba nemá k dispozici přístupové údaje například z důvodu jejich ztráty nebo odcizení. I v takové situaci je nutné jednat bezodkladně a požádat o nové přístupové údaje, přičemž samotná ztráta přístupových údajů není automaticky důvodem pro neuplatnění fikce doručení. Soudy v této souvislosti zastávají názor, že každý držitel datové schránky je povinen zajistit si řádnou správu přístupových údajů a jejich bezpečné uchování.

Specifickou kategorií jsou případy dlouhodobé nepřítomnosti z důvodu výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného léčení. V těchto případech je zpravidla uznávána nemožnost přístupu do datové schránky jako legitimní překážka, nicméně i zde je třeba posuzovat každý případ individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti.

Právní praxe také řeší situace spojené s úmrtím nebo zánikem držitele datové schránky. V případě úmrtí fyzické osoby nebo zániku právnické osoby dochází ze zákona k znepřístupnění datové schránky, přičemž případné zprávy doručené v mezidobí mezi úmrtím či zánikem a znepřístupněním schránky nemohou být považovány za doručené fikcí.

Problematickou oblastí jsou také případy, kdy dojde ke změně statutárního orgánu právnické osoby nebo změně oprávněné osoby. V těchto situacích je klíčové zajistit včasné předání přístupových údajů a informací o správě datové schránky, aby nedošlo k narušení kontinuity přístupu k doručovaným dokumentům.

Důsledky fikce doručení v soudním řízení

Fikce doručení v soudním řízení představuje významný právní institut, který má zásadní důsledky pro všechny účastníky řízení. V případě datových schránek nastává fikce doručení desátým dnem od okamžiku dodání dokumentu do datové schránky adresáta, pokud se do systému nepřihlásí dříve. Tento mechanismus zajišťuje efektivní průběh soudního řízení a zabraňuje jeho úmyslnému protahování ze strany účastníků.

Právní účinky doručení nastávají i v případě, že se adresát fakticky s obsahem písemnosti neseznámil. Důsledkem fikce doručení je skutečnost, že písemnost se považuje za doručenou bez ohledu na to, zda si ji adresát skutečně přečetl či nikoliv. To má významný dopad zejména na běh procesních lhůt, které začínají plynout následujícím dnem po dni, kdy nastala fikce doručení.

V praxi to znamená, že pokud účastník řízení ignoruje obsah své datové schránky, může zmeškat důležité procesní úkony, například lhůtu pro podání odvolání proti rozsudku. Zmeškání takové lhůty může mít fatální následky, neboť rozhodnutí soudu nabude právní moci a stane se vykonatelným. Následné pokusy o nápravu prostřednictvím mimořádných opravných prostředků jsou značně omezené a ne vždy úspěšné.

Systém datových schránek v kombinaci s fikcí doručení klade zvýšené nároky na odpovědnost jejich držitelů. Ti jsou povinni pravidelně kontrolovat obsah své datové schránky a zajistit si přístup k ní i v době své nepřítomnosti. Neznalost obsahu doručených písemností není omluvitelným důvodem pro prominutí zmeškání lhůty, což potvrzuje i konstantní judikatura českých soudů.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy má účastník řízení zřízenou datovou schránku, ale současně uvádí i jiné doručovací adresy. V takovém případě má doručování do datové schránky přednost před jinými způsoby doručování. Tento princip vychází z ustanovení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

Pro právnické osoby a orgány veřejné moci, které mají datovou schránku zřízenou ze zákona, jsou důsledky fikce doručení ještě závažnější. Nemohou se prakticky vyhnout účinkům doručení, protože nemají možnost požádat o prominutí zmeškání úkonu z důvodu nepřítomnosti nebo nemožnosti přístupu do datové schránky. Proto je nezbytné, aby měly nastaveny interní procesy pro pravidelnou kontrolu datové schránky a zpracování doručených písemností.

V případě vzniku překážek v přístupu do datové schránky je možné požádat o znepřístupnění datové schránky, nicméně tento krok by měl být využíván pouze ve výjimečných případech. Zneužívání tohoto institutu může být považováno za obstrukční jednání a může vést k negativním důsledkům v soudním řízení.

Odpovědnost držitele datové schránky

Držitel datové schránky nese plnou odpovědnost za správu a využívání své datové schránky, což je zakotveno v zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Tato odpovědnost začíná okamžikem aktivace datové schránky a trvá po celou dobu její existence. Držitel je povinen zajistit pravidelnou kontrolu doručených zpráv a zabezpečit přístupové údaje před zneužitím.

V souvislosti s fikcí doručení je odpovědnost držitele datové schránky obzvláště významná. Fikce doručení nastává desátým dnem od dodání dokumentu do datové schránky, a to i v případě, že se držitel do schránky nepřihlásil a zprávu si fakticky nepřečetl. Tato právní konstrukce vychází z předpokladu, že držitel datové schránky je povinen aktivně sledovat její obsah a případné nepřihlášení se do schránky jde k jeho tíži.

Držitel datové schránky musí věnovat zvýšenou pozornost zabezpečení přístupových údajů. V případě jejich ztráty či odcizení je povinen bezodkladně informovat Ministerstvo vnitra, které zajistí zneplatnění přístupových údajů a vydání nových. Pokud by došlo ke zneužití datové schránky v důsledku nedbalosti držitele při ochraně přístupových údajů, nese za případné následky plnou odpovědnost.

Významným aspektem odpovědnosti je také správné nastavení přístupových oprávnění pro pověřené osoby. Držitel datové schránky odpovídá za to, že přístup do schránky mají pouze oprávněné osoby, a za případné škody způsobené nesprávným nastavením oprávnění. Je nutné pravidelně kontrolovat a aktualizovat seznam oprávněných osob, zejména při personálních změnách v organizaci.

V případě právnických osob nese statutární orgán zvláštní odpovědnost za řádné fungování datové schránky. Musí zajistit, aby byly včas vyřizovány doručené dokumenty a aby byla datová schránka pravidelně kontrolována i v době nepřítomnosti primárně odpovědných osob. Zanedbání této povinnosti může mít závažné právní následky, včetně promeškání důležitých lhůt nebo vzniku škody.

Odpovědnost držitele se vztahuje i na technické aspekty provozu datové schránky. Je třeba zajistit dostatečnou kapacitu schránky a pravidelně archivovat důležité zprávy, neboť datové zprávy jsou v systému datových schránek uchovávány pouze po omezenou dobu. Držitel odpovídá za škody vzniklé v důsledku zanedbání této povinnosti, například když důležité dokumenty nejsou včas staženy a archivovány.

V neposlední řadě je držitel datové schránky odpovědný za dodržování všech zákonných povinností souvisejících s elektronickou komunikací prostřednictvím datových schránek, včetně povinnosti používat datovou schránku způsobem, který nenarušuje provoz informačního systému datových schránek nebo neohrožuje jeho bezpečnost.

Fikce doručení v datové schránce nastává desátým dnem od okamžiku dodání zprávy, a to i v případě, že se adresát do schránky vůbec nepřihlásil

Radmila Klímová

Možnosti obrany proti fikci doručení

V případě fikce doručení prostřednictvím datové schránky existuje několik způsobů, jak se proti tomuto právnímu institutu bránit. Primární možností je prokázání závažných důvodů, které bránily adresátovi v přístupu do datové schránky. Mezi takové důvody může patřit například dlouhodobá hospitalizace, pobyt v zahraničí bez možnosti přístupu k internetu nebo technické problémy na straně informačního systému datových schránek.

Pokud nastane situace, kdy se adresát nemohl seznámit s obsahem datové zprávy, je nezbytné podat návrh na určení neúčinnosti doručení. Tento návrh se podává u orgánu, který dokument vydal, a to do 15 dnů ode dne, kdy se adresát s dokumentem skutečně seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu je nutné podrobně popsat a doložit důvody, které bránily převzetí dokumentu, přičemž důkazní břemeno leží na straně adresáta.

Významnou roli hraje také institut prominutí zmeškání úkonu, který lze využít v případech, kdy v důsledku fikce doručení došlo k zmeškání procesní lhůty. Tento institut umožňuje zhojit následky promeškání lhůty, pokud účastník řízení prokáže, že překážka byla způsobena závažnými důvody bez jeho zavinění. Návrh na prominutí zmeškání úkonu musí být podán do 15 dnů od odpadnutí překážky a musí být spojen s učiněním zmeškaného úkonu.

Preventivním opatřením proti nežádoucím následkům fikce doručení je pravidelná kontrola datové schránky nebo zřízení notifikací o doručených zprávách. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, kterým je datová schránka zřízena ze zákona, by měly věnovat zvýšenou pozornost organizaci přístupu do datové schránky, zejména v době dovolených nebo pracovní neschopnosti odpovědných osob.

V praxi se osvědčilo také pověření více osob přístupem do datové schránky, což minimalizuje riziko zmeškání důležitých zpráv. Je však třeba mít na paměti, že každá oprávněná osoba musí být řádně proškolena a seznámena s odpovědností, která s přístupem do datové schránky souvisí. Důležité je také pravidelné zálohování doručených dokumentů, neboť systém datových schránek uchovává zprávy pouze po omezenou dobu.

V případě vzniku sporu ohledně doručení je klíčové včasné jednání a shromáždění relevantních důkazů. Soudy při posuzování návrhů na určení neúčinnosti doručení přihlížejí k celkovému kontextu situace a hodnotí, zda uvedené důvody skutečně objektivně bránily přístupu do datové schránky. Pouhé subjektivní přesvědčení o existenci překážky zpravidla není dostačující pro úspěšné zpochybnění fikce doručení.