Druhy diet: Která je pro vás ta pravá?

Vegetariánská strava

Vegetariánská strava je jedním z příkladů různých typů diet, které si lidé z nejrůznějších důvodů volí. Vegetariáni nekonzumují maso a ryby, ale v rámci vegetariánství existují různé druhy diet. Lakto-ovo vegetariáni jedí kromě rostlinných produktů také mléčné výrobky a vejce. Lakto vegetariáni vyřazují vejce a konzumují pouze mléčné výrobky a rostlinnou stravu. Vegani se stravují pouze rostlinnou stravou a vylučují veškeré produkty živočišného původu. Důvody pro volbu vegetariánské stravy jsou různé. Někteří lidé se pro ni rozhodují z etických důvodů, jiní kvůli ochraně životního prostředí nebo z důvodu zdravotních benefitů. Správně sestavená vegetariánská strava může být nutričně vyvážená a poskytovat všechny potřebné živiny. Je však důležité dbát na dostatečný příjem bílkovin, železa, vitamínu B12 a omega-3 mastných kyselin.

Veganská strava

Veganská strava je jedním z druhů diet, která v posledních letech získává na popularitě. Řadí se mezi různé typy diet zaměřených na rostlinné zdroje potravy. Tato strava zcela vylučuje všechny živočišné produkty, a to nejen maso, ale i mléko, vejce a med. Z důvodu vynechání některých potravin je důležité, aby byla veganská strava dobře naplánovaná a obsahovala všechny potřebné živiny. Mezi hlavní zdroje bílkovin pro vegany patří luštěniny, tofu, tempeh, ořechy a semínka. Dostatečný příjem vápníku je důležitý pro zdravé kosti a zuby a vegani ho mohou získávat z obohacených rostlinných mlék, tofu a listové zeleniny. Vitamín B12 se nachází především v živočišných produktech, a proto je pro vegany nezbytné doplňovat ho formou doplňků stravy.

Druh diety	Popis	Typické potraviny	Průměrná denní kalorická hodnota (pro ženy)
Vegetariánská dieta	Neobsahuje maso ani ryby.	Zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, semínka	1800 - 2000 kcal
Veganská dieta	Neobsahuje žádné živočišné produkty.	Zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, semínka, tofu, tempeh	1600 - 1800 kcal
Středomořská dieta	Zaměřuje se na ovoce, zeleninu, celozrnné produkty a zdravé tuky.	Ryby, olivový olej, zelenina, ovoce, celozrnné pečivo	1800 - 2200 kcal

Bezlepková dieta

Bezlepková dieta je dnes poměrně známým pojmem, ale málokdo ví, co přesně obnáší a pro koho je vhodná. Nejde jen o módní trend, ale o nezbytný způsob stravování pro lidi trpící celiakií, tedy autoimunitním onemocněním, při kterém konzumace lepku poškozuje tenké střevo. Lepek je bílkovina obsažená v obilovinách, jako je pšenice, ječmen a žito. Pro bezlepkovou dietu je tedy klíčové vyhýbat se všem potravinám, které tyto obiloviny obsahují. Naštěstí existuje dnes již široká škála bezlepkových alternativ, od pečiva a těstovin až po pivo a sladkosti. Důležité je však pečlivě číst etikety a vybírat si produkty, které jsou označeny jako bezlepkové. Bezlepková dieta není jen záležitostí celiaků. Existují i ​​další diagnózy, jako je alergie na lepek nebo neceliakální glutenová senzitivita, u kterých může být bezlepková dieta prospěšná. Vždy je však důležité konzultovat dietní změny s lékařem nebo nutričním terapeutem, kteří vám pomohou sestavit jídelníček na míru vašim potřebám.

Paleo dieta

Paleo dieta je jednou z mnoha diet, které se v posledních letech těší velké popularitě. Její princip spočívá v napodobování stravovacích návyků našich předků z doby paleolitu, tedy zhruba před 2,5 miliony až 10 000 lety. Zastánci paleo diety argumentují, že lidské tělo je geneticky přizpůsobeno stravě lovců a sběračů a moderní potraviny, jako jsou obiloviny, mléčné výrobky a průmyslově zpracované potraviny, mu škodí. Paleo dieta se zaměřuje na konzumaci masa, ryb, zeleniny, ovoce, ořechů a semen. Naopak omezuje nebo vylučuje potraviny, které se v paleolitu běžně nevyskytovaly, jako jsou obiloviny, luštěniny, mléčné výrobky, cukr, sůl a průmyslově zpracované potraviny. Ačkoliv paleo dieta slibuje řadu zdravotních benefitů, jako je úbytek hmotnosti, snížení rizika chronických onemocnění a zlepšení trávení, je důležité zmínit, že neexistuje dostatek vědeckých důkazů, které by tyto účinky jednoznačně potvrdily.

Ketogenní dieta

V oblasti zdravého stravování a hubnutí existuje nepřeberné množství dietních programů, z nichž každý slibuje ty nejlepší výsledky. Mezi nimi vyniká i ketogenní dieta, která si v posledních letech získala značnou popularitu. Na rozdíl od jiných různých typů diet, které se často zaměřují na omezení tuků, ketogenní dieta naopak zdůrazňuje konzumaci tuků a drasticky omezuje sacharidy.

DASH dieta

DASH dieta je jedna z mnoha diet, které spadají do kategorie „druhy diet“ a „různé typy diet“. DASH je zkratka pro „Dietary Approaches to Stop Hypertension“, což v překladu znamená „dietní přístupy k zastavení hypertenze“. Tato dieta je navržena tak, aby pomohla lidem snížit krevní tlak, a to především omezením soli. DASH dieta se zaměřuje na konzumaci potravin bohatých na draslík, hořčík, vápník a vlákninu, které všechny hrají důležitou roli v regulaci krevního tlaku. Mezi doporučované potraviny patří ovoce, zelenina, celozrnné produkty, libové maso, ryby, drůbež, ořechy a semínka. Naopak se doporučuje omezit příjem nasycených a trans-nenasycených tuků, cholesterolu, cukru a zpracovaných potravin.

Středomořská dieta

Je mnoho druhů diet a způsobů stravování, které slibují zlepšení zdraví a hubnutí. Mezi nimi se středomořská dieta opakovaně umisťuje na předních příčkách žebříčků. Nejde však o dietu v pravém slova smyslu, ale spíše o dlouhodobě udržitelný životní styl, který je inspirován stravovacími návyky lidí žijících v oblasti Středozemního moře. Typická je vysoká konzumace ovoce, zeleniny, celozrnných produktů, luštěnin, olivového oleje a ryb. Naopak se omezuje příjem červeného masa, zpracovaných potravin a nezdravých tuků. Různé typy diet mohou vyhovovat různým lidem, ale středomořská dieta je díky své pestrosti a nutriční vyváženosti považována za jednu z nejzdravějších a nejpřirozenějších forem stravování.

Intermitentní půst

Intermitentní půst, neboli přerušovaný půst, je čím dál populárnější metodou hubnutí a zlepšení zdraví. Nejedná se o dietu v pravém slova smyslu, ale spíše o stravovací režim, který střídá období příjmu potravy s obdobími půstu. Existuje mnoho různých typů diet založených na intermitentním půstu, které se liší délkou a frekvencí půstu. Mezi nejznámější patří metoda 16/8, kdy se 16 hodin denně postí a 8 hodin je povoleno jíst, nebo metoda 5:2, kdy se 2 dny v týdnu drží nízkokalorická dieta a 5 dní se jí normálně.

Intermitentní půst může být pro někoho efektivní způsob, jak zhubnout, jelikož během půstu tělo spaluje tuky jako zdroj energie. Navíc může přinést i další zdravotní benefity, jako je zlepšení citlivosti na inzulín, snížení zánětu v těle a ochrana mozkových buněk. Je však důležité si uvědomit, že intermitentní půst není vhodný pro každého. Osoby s poruchami příjmu potravy, těhotné a kojící ženy, diabetici a lidé s nízkým tlakem by se měli před zahájením intermitentního půstu poradit se svým lékařem.

Dieta s nízkým obsahem sacharidů

Existuje mnoho druhů diet, které slibují různé výsledky. Mezi ty populární patří i dieta s nízkým obsahem sacharidů. Tato dieta, jak už název napovídá, omezuje příjem sacharidů ve prospěch bílkovin a tuků. Existují různé typy diet s nízkým obsahem sacharidů, jako je například ketogenní dieta, Atkinsonova dieta nebo dieta South Beach.

Každá z těchto diet má svá specifika a liší se v míře omezení sacharidů. Zatímco některé dovolují konzumaci pouze minimálního množství sacharidů, jiné povolují jejich příjem v omezené míře.

Dieta s nízkým obsahem tuku

Nízkotučná dieta je typ stravovacího plánu, který omezuje příjem tuků. Existuje mnoho různých typů diet s nízkým obsahem tuku a to, co je pro jednoho člověka vhodné, nemusí být vhodné pro druhého. Mezi běžné druhy diet s nízkým obsahem tuku patří dieta s velmi nízkým obsahem tuku, dieta s nízkým obsahem tuku a dieta se sníženým obsahem tuku.

Před zahájením jakékoli diety, včetně diety s nízkým obsahem tuku, je důležité poradit se s lékařem nebo registrovaným nutričním terapeutem.

Detoxikační diety

Detoxikační diety slibují rychlé zbavení toxinů a škodlivin z těla, často s vidinou rychlého hubnutí. Existuje mnoho druhů diet, od šťávových kůr po diety založené na konzumaci pouze syrové zeleniny. Různé typy diet se liší délkou, striktností a povolenými potravinami. Je důležité si uvědomit, že lidské tělo má své vlastní detoxikační mechanismy, jako jsou játra a ledviny. Tyto orgány pracují nepřetržitě na filtrování a odstraňování škodlivin z těla. Detoxikační diety tak nemusí být pro zdravé jedince nezbytné a v některých případech mohou být dokonce kontraproduktivní. Mohou vést k nutričním deficitům, dehydrataci a narušení přirozené rovnováhy střevní mikroflóry. Před zahájením jakékoli diety, a to i té detoxikační, je vhodné se poradit s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Proteinová dieta

Proteinová dieta, někdy nazývaná také bílkovinná dieta, patří mezi druhy diet zaměřené na hubnutí. Jak už název napovídá, klade důraz na zvýšený příjem bílkovin, a to na úkor sacharidů a tuků. Existuje mnoho různých typů diet, které spadají do kategorie proteinových diet, například Atkinsova dieta, ketogenní dieta nebo zónová dieta.

Principem proteinové diety je navození stavu ketózy v organismu. Během ketózy tělo začne jako primární zdroj energie využívat tuky místo sacharidů. Tento stav se dosahuje omezením příjmu sacharidů na minimum a zvýšením příjmu bílkovin a zdravých tuků.

Proteinová dieta může být pro někoho efektivním způsobem, jak zhubnout. Je však důležité si uvědomit, že tento typ diety není vhodný pro každého a je důležité se před jejím zahájením poradit s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Existuje nepřeberné množství diet, z nichž každá slibuje zázračné výsledky. Důležité je najít takovou, která bude vyhovovat vašemu životnímu stylu a potřebám, a nezapomínat, že klíčem k úspěchu je dlouhodobá změna stravovacích návyků.

Hana Veselá

Dieta podle krevních skupin

Existuje mnoho různých typů diet a stravovacích plánů, které slibují hubnutí, zlepšení zdraví nebo obojí. Mezi ně patří i dieta podle krevních skupin, která tvrdí, že optimální strava pro jednotlivce závisí na jeho krevní skupině. Podle této teorie by lidé s krevní skupinou 0 měli jíst stravu bohatou na bílkoviny, ti s krevní skupinou A by se měli zaměřit na vegetariánskou stravu, lidé s krevní skupinou B by měli konzumovat vyváženou stravu a ti s krevní skupinou AB by měli kombinovat prvky stravy pro skupiny A a B.

Ačkoliv je tato dieta populární, neexistují žádné vědecké důkazy, které by ji podporovaly. Vědci poukazují na to, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by krevní skupina ovlivňovala trávení nebo vstřebávání živin. Dieta podle krevních skupin může být navíc i zdraví škodlivá, protože některé její varianty omezují důležité živiny. Například dieta pro krevní skupinu 0, která je bohatá na maso a chudá na obiloviny, může vést k nedostatku vlákniny, vitamínů a minerálů.

Chrononutrice

Chrononutrice se zabývá vztahem mezi načasováním příjmu potravy a jeho vlivem na naše zdraví a hmotnost. Nejde jen o to, co jíme, ale také kdy to jíme. Různé typy diet, jako je intermitentní fasting nebo stravování v souladu s cirkadiánním rytmem, využívají principů chrononutrice. Intermitentní fasting zahrnuje střídání období, kdy jíme, a období, kdy se postíme. Cirkadiánní dieta zase zdůrazňuje konzumaci určitých typů potravin v určitou denní dobu, aby se podpořil přirozený rytmus těla. Dodržování těchto principů může mít pozitivní vliv na metabolismus, hladinu energie a spánek. Je však důležité si uvědomit, že každý jsme jiný a co funguje jednomu, nemusí fungovat druhému. Před zahájením jakékoli diety je vhodné poradit se s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Intuitivní stravování

V záplavě nejrůznějších diet, které slibují rychlé hubnutí a zázračné proměny, se může zdát intuitivní stravování jako něco neuchopitelného. Zatímco diety často fungují na principu striktních omezení a zákazů, intuitivní stravování se naopak snaží o znovuobjevení přirozených mechanismů hladu a sytosti. Různé typy diet, ať už se jedná o nízkosacharidovou, ketogenní nebo třeba dělenou stravu, sází na dodržování předem daných pravidel. Intuitivní stravování se naopak zaměřuje na vnímání signálů vlastního těla a učí nás rozlišovat mezi skutečným hladem a chutí na jídlo z jiných důvodů, jako je stres, nuda nebo emoce.