Daň z nemovitosti krok za krokem: Kompletní návod pro rok 2025

Termín podání daňového přiznání

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí je nutné podat nejpozději do 31. ledna příslušného zdaňovacího období. Tento termín je závazný pro všechny poplatníky a je důležité jej dodržet, aby se předešlo případným sankcím ze strany finančního úřadu. Pokud vlastníte nemovitost již z předchozích let a nedošlo k žádným změnám, které by měly vliv na výši daně, není nutné podávat daňové přiznání znovu. V takovém případě finanční úřad automaticky počítá s údaji z posledního podaného daňového přiznání.

Jestliže však během předchozího roku došlo k jakýmkoliv změnám, které ovlivňují výši daně, jako například koupě či prodej nemovitosti, změna výměry pozemku, změna způsobu využití stavby nebo pozemku, případně došlo ke změně v osobě poplatníka, je nezbytné podat nové daňové přiznání ve stanoveném termínu. Toto platí i v případě, že jste nemovitost zdědili nebo získali darem.

Poplatníci mají několik možností, jak daňové přiznání podat. Nejmodernější a nejpohodlnější způsob představuje elektronické podání prostřednictvím datové schránky nebo portálu Moje daně. Tento způsob je zvláště výhodný, protože systém automaticky kontroluje správnost vyplněných údajů a upozorňuje na případné chyby či nesrovnalosti. Navíc máte jistotu, že vaše podání bylo skutečně doručeno, protože obdržíte elektronické potvrzení.

V případě, že nestihnete podat daňové přiznání v řádném termínu, je možné požádat finanční úřad o prodloužení lhůty. Tato žádost však musí být podána před uplynutím původního termínu a musí obsahovat relevantní důvody pro prodloužení. Finanční úřad může v odůvodněných případech lhůtu prodloužit, není to však jeho povinnost.

Pokud dojde k nedodržení termínu pro podání daňového přiznání, finanční úřad může udělit pokutu. Výše pokuty se odvíjí od délky prodlení a může dosáhnout až 5 % stanovené daně. V případě, že daňové přiznání není podáno ani na základě výzvy správce daně, může pokuta vzrůst až na 10 % daně. Proto je důležité věnovat termínu podání náležitou pozornost a v případě jakýchkoliv nejasností se včas obrátit na finanční úřad nebo daňového poradce.

Samotná platba daně z nemovitých věcí má jiný termín než podání přiznání. Daň je splatná do 31. května běžného zdaňovacího období. U poplatníků provozujících zemědělskou výrobu je možné daň uhradit ve dvou stejných splátkách, a to do 31. srpna a do 30. listopadu zdaňovacího období. Pokud roční daň nepřesáhne částku 5 000 Kč, je splatná najednou v termínu do 31. května.

Kde získat formulář daňového přiznání

Formulář daňového přiznání k dani z nemovitých věcí je možné získat několika způsoby, přičemž v současné digitální době je nejjednodušší využít elektronickou formu. Na oficiálních stránkách Finanční správy České republiky je k dispozici interaktivní formulář, který lze stáhnout a vyplnit v elektronické podobě. Tento formulář obsahuje vestavěné kontroly, které pomáhají předcházet chybám při vyplňování, a také automaticky počítá výslednou daňovou povinnost.

Pro ty, kteří preferují osobní kontakt, je možné vyzvednout si tištěný formulář přímo na finančním úřadě v místě, kde se nemovitost nachází. Pracovníci finančního úřadu jsou připraveni poskytnout základní informace k vyplnění a zodpovědět případné dotazy. Je však důležité počítat s tím, že zejména v období před termínem podání daňového přiznání mohou být na úřadech delší čekací doby.

Daňové přiznání lze podat několika způsoby - elektronicky prostřednictvím datové schránky, pomocí elektronického podání s ověřeným elektronickým podpisem, nebo klasickou papírovou formou. V případě elektronického podání je nutné použít správný formát XML, který je dostupný na portálu Finanční správy. Pokud nemáte datovou schránku ani elektronický podpis, můžete využít aplikaci EPO, která umožňuje vytvoření a odeslání formuláře, který následně stačí vytisknout, podepsat a doručit na finanční úřad.

Pro vlastníky nemovitostí je důležité vědět, že formulář daňového přiznání se podává pouze jednou, a to v případě nabytí nemovitosti nebo při změně okolností rozhodných pro vyměření daně. V následujících letech již není nutné podávat nové daňové přiznání, pokud nedošlo k žádným změnám. Finanční úřad automaticky vyměří daň podle posledního podaného přiznání.

Při vyplňování formuláře je nezbytné věnovat pozornost všem požadovaným údajům, zejména správnému uvedení parcelních čísel, výměr pozemků a staveb, a příslušných koeficientů. Tyto informace lze získat z katastru nemovitostí, přičemž mnoho údajů je dostupných online prostřednictvím nahlížení do katastru nemovitostí. V případě nejasností ohledně zařazení nemovitosti do správné kategorie nebo stanovení základu daně je vhodné konzultovat situaci s pracovníky finančního úřadu nebo daňovým poradcem.

Pro usnadnění procesu podání daňového přiznání nabízí Finanční správa také podrobný návod k vyplnění formuláře, který je dostupný na jejich webových stránkách. Tento návod obsahuje vysvětlení jednotlivých položek formuláře a příklady jejich správného vyplnění. Je důležité formulář vyplnit pečlivě a správně, protože chyby mohou vést k nutnosti podání dodatečného daňového přiznání nebo k vyměření penále.

Daň z nemovitosti je jako déšť - přichází pravidelně, ale když víte jak se připravit, nemusí vás zastihnout nepřipravené

Radmila Nováčková

Potřebné dokumenty k podání daně

K podání daně z nemovitých věcí je třeba připravit několik zásadních dokumentů, bez kterých není možné daňové přiznání úspěšně podat. Základním dokumentem je vyplněný formulář daňového přiznání k dani z nemovitých věcí, který je dostupný na finančních úřadech nebo na webových stránkách Finanční správy. Tento formulář musí být kompletně a správně vyplněn, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost všem kolonkám týkajícím se identifikace poplatníka a nemovitosti.

Nezbytnou součástí dokumentace jsou také doklady prokazující vlastnické právo k nemovitosti. Nejčastěji se jedná o výpis z katastru nemovitostí, který nesmí být starší než 3 měsíce. V případě, že došlo k nabytí nemovitosti v průběhu roku, je nutné přiložit také kupní smlouvu, darovací smlouvu nebo jiný nabývací titul. Pokud byla nemovitost získána dědictvím, je potřeba doložit pravomocné rozhodnutí o dědictví.

Pro správné stanovení daně je důležité mít k dispozici také dokumenty týkající se výměry nemovitosti. Jedná se především o geometrický plán, pokud došlo k rozdělení nebo sloučení pozemků, případně o stavební dokumentaci u staveb. V případě bytových jednotek je nutné doložit prohlášení vlastníka o vymezení jednotek v domě nebo přiložit dokumentaci k bytové jednotce.

V některých specifických případech mohou být vyžadovány další podklady. Například při uplatňování osvobození od daně je třeba doložit dokumenty prokazující nárok na toto osvobození. Může jít o průkaz ZTP/P, doklady o věku stavby v případě novostaveb nebo dokumenty potvrzující ekologické vytápění, pokud se jedná o osvobození z důvodu změny vytápění.

Při zastupování poplatníka jinou osobou je nezbytné přiložit plnou moc, která musí být úředně ověřena. V případě právnických osob je nutné doložit také výpis z obchodního rejstříku a případně další dokumenty prokazující oprávnění jednat za společnost.

Pro elektronické podání daňového přiznání je nutné mít zřízenu datovou schránku nebo elektronický podpis. V případě elektronického podání je třeba všechny požadované dokumenty naskenovat a přiložit v elektronické podobě. Dokumenty musí být ve formátu, který je akceptován finanční správou, obvykle se jedná o PDF soubory.

Je důležité nezapomenout na doklady prokazující způsob využití nemovitosti, zejména pokud se jedná o nemovitosti používané k podnikání nebo pronájmu. Tyto dokumenty mohou zahrnovat nájemní smlouvy, kolaudační rozhodnutí nebo živnostenské oprávnění. V případě zemědělských pozemků je vhodné mít připraveny doklady o jejich zařazení do příslušné kategorie podle způsobu využití.

Všechny dokumenty by měly být připraveny v originále nebo jako úředně ověřené kopie. Finanční úřad může v průběhu řízení vyžádat dodatečné dokumenty, proto je vhodné mít připravenou kompletní dokumentaci týkající se nemovitosti.

Výpočet daně z nemovitosti

Výpočet daně z nemovitosti může být pro mnoho lidí složitým procesem, ale s správným postupem jej zvládne každý. Základem je správně identifikovat všechny nemovitosti, které vlastníte, včetně pozemků, staveb a bytových jednotek. Daňové přiznání je nutné podat do 31. ledna daného roku, přičemž se přiznává stav k 1. lednu téhož roku.

Pro správný výpočet daně je nejprve potřeba zjistit výměru nemovitosti v metrech čtverečních. U pozemků se vychází z údajů v katastru nemovitostí, u staveb z dokumentace nebo vlastního měření. Základní sazba daně se liší podle typu nemovitosti - například u obytných domů činí 2 Kč za metr čtvereční, u bytů 2 Kč za metr čtvereční vynásobený koeficientem 1,22.

Důležitým faktorem při výpočtu je místní koeficient, který stanovuje obec. Tento koeficient se může pohybovat od 1 do 5 a významně ovlivňuje výslednou částku daně. V Praze a krajských městech je základní koeficient 4,5, v menších městech může být nižší. Obce mohou také stanovit místní koeficient pro celé své území, kterým se následně násobí již vypočtená daň.

Při podávání daňového přiznání je možné využít několik způsobů. Nejmodernější metodou je elektronické podání přes datovou schránku nebo portál Moje daně. Klasickou cestou zůstává osobní podání na finančním úřadě nebo zaslání poštou. Pro elektronické podání je nutné mít zřízený přístup do datové schránky nebo elektronický podpis.

Platba daně z nemovitosti probíhá ve dvou termínech. Pokud celková částka nepřesahuje 5000 Kč, je splatná jednorázově do 31. května. U vyšších částek lze platbu rozdělit na dvě splátky - první do 31. května a druhou do 30. listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají speciální termíny - do 31. srpna a do 30. listopadu.

Pro úhradu daně lze využít několik platebních metod. Nejběžnější je bezhotovostní převod na účet finančního úřadu, kde je nutné uvést správný variabilní symbol, kterým je obvykle rodné číslo poplatníka. Daň lze uhradit také pomocí poštovní poukázky, kterou finanční úřad zasílá společně s informací o výši daně, nebo přímo na pokladně finančního úřadu.

V případě změny vlastnictví nemovitosti během roku je důležité pamatovat na to, že daňová povinnost přechází na nového vlastníka až následující zdaňovací období. To znamená, že daň za aktuální rok hradí původní vlastník. Nový majitel musí podat daňové přiznání do konce ledna následujícího roku po roce, ve kterém nemovitost nabyl.

Pokud dojde ke změnám ve vlastnictví nebo parametrech nemovitosti, je povinností vlastníka podat dílčí daňové přiznání, kde tyto změny zohlední. Toto přiznání se podává pouze v případě změn, které mají vliv na výši daně, například při přístavbě, změně využití nemovitosti nebo změně výměry pozemku.

Způsoby podání daňového přiznání

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí lze podat několika způsoby, přičemž každý z nich má své specifické požadavky a náležitosti. Nejmodernějším a v současnosti nejvyužívanějším způsobem je elektronické podání prostřednictvím datové schránky nebo aplikace EPO. Tento způsob je obzvláště výhodný pro ty, kteří preferují rychlé a pohodlné řešení z domova. Při elektronickém podání je třeba mít připravené všechny potřebné údaje o nemovitosti, včetně výměry, druhu pozemku či stavby a dalších relevantních informací.

Klasickou a stále využívanou možností zůstává osobní podání na finančním úřadě. V tomto případě je nutné vytisknout formulář daňového přiznání, řádně jej vyplnit a osobně doručit na příslušný finanční úřad. Výhodou osobního podání je možnost konzultace s úředníkem, který může pomoci s případnými nejasnostmi přímo na místě. Je však třeba počítat s možnými frontami, zejména v období před termínem podání.

Další možností je zaslání daňového přiznání poštou. V takovém případě je rozhodující datum podání na poštu, nikoliv datum doručení finančnímu úřadu. Pro jistotu je vhodné odeslat přiznání s dostatečným předstihem před termínem. Při zasílání poštou je důležité správně označit obálku a uvést všechny potřebné údaje, aby nedošlo k problémům s doručením.

Po podání daňového přiznání přichází na řadu samotná platba daně. Daň lze uhradit bankovním převodem, což je nejčastější způsob. Při platbě je nezbytné správně uvést variabilní symbol, kterým je zpravidla rodné číslo fyzické osoby nebo identifikační číslo právnické osoby. Konstantní symbol pro platbu daně z nemovitých věcí je 1148 při bezhotovostní platbě.

Pro ty, kteří preferují osobní způsob platby, je možné uhradit daň v hotovosti přímo na pokladně finančního úřadu. Tato možnost je však dostupná pouze v úředních hodinách a na pracovištích, která pokladnu provozují. Při platbě je nutné počítat s tím, že některé finanční úřady mají stanovený denní limit pro hotovostní platby.

V případě, že výše daně přesahuje 5 000 Kč, je možné ji rozdělit do dvou stejných splátek. První splátka je splatná do 31. května a druhá do 30. listopadu daného roku. Pokud je celková výše daně nižší než 5 000 Kč, je nutné ji uhradit jednorázově do 31. května. Pro zemědělce a chovatele ryb platí speciální termíny - první splátka do 31. srpna a druhá do 30. listopadu.

Je důležité nezapomenout, že pokud dojde ke změně vlastnictví nemovitosti, je povinností podat daňové přiznání do konce ledna následujícího roku po roce, ve kterém změna nastala. Při nedodržení termínů nebo chybném podání může finanční úřad vyměřit pokutu nebo penále.

Splatnost daně z nemovitosti

Daň z nemovitosti je nutné uhradit každoročně, přičemž termín splatnosti je stanoven na 31. května daného roku. Pokud celková výše daně přesáhne částku 5000 Kč, je možné ji rozdělit na dvě stejné splátky. V takovém případě je první splátka splatná do 31. května a druhá splátka do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. U poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb je první splátka stanovena na 31. srpna a druhá na 30. listopadu daného roku.

Finanční úřad rozesílá složenky k úhradě daně z nemovitosti obvykle během dubna a května. Je důležité si uvědomit, že i když poplatník složenku neobdrží, jeho povinnost zaplatit daň tím nezaniká. V případě, že složenka nedorazí, je nutné si zjistit potřebné údaje pro platbu přímo na příslušném finančním úřadě nebo v elektronické podobě přes daňový portál.

Pro úhradu daně z nemovitosti lze využít několik způsobů platby. Nejčastěji používanou metodou je bankovní převod, kdy je třeba správně uvést variabilní symbol, který je zpravidla rodné číslo poplatníka nebo IČO u právnických osob. Číslo účtu finančního úřadu a specifický symbol pro daň z nemovitosti (1148) jsou klíčové údaje, které nesmí při platbě chybět. Daň lze uhradit také prostřednictvím poštovní poukázky typu A, kterou poplatník obdrží od finančního úřadu, nebo osobně na pokladně příslušného finančního úřadu.

V případě, že poplatník nestihne uhradit daň ve stanoveném termínu, začne mu nabíhat úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Tento úrok se počítá za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.

Pro vlastníky nemovitostí je výhodné si zřídit službu SIPO, přes kterou lze daň z nemovitosti pravidelně hradit. Tato služba zajišťuje automatickou úhradu daně ve správné výši a termínu. O zřízení platby daně prostřednictvím SIPO je nutné požádat finanční úřad do 31. ledna zdaňovacího období. Další možností je nastavení trvalého příkazu v bance, což je vhodné zejména v případech, kdy se výše daně meziročně nemění.

V případě změny vlastnictví nemovitosti během roku je důležité vědět, že daňová povinnost přechází na nového vlastníka až následující zdaňovací období. To znamená, že daň za aktuální rok hradí původní vlastník nemovitosti, i když ji během roku prodal. Tuto skutečnost je vhodné zohlednit při sestavování kupní smlouvy a případně upravit vzájemné vyrovnání mezi prodávajícím a kupujícím.

Možnosti platby daně

Daň z nemovitých věcí lze uhradit několika způsoby, přičemž každý poplatník si může vybrat ten, který mu nejvíce vyhovuje. Nejčastěji využívanou metodou je bezhotovostní převod z bankovního účtu. Při této platbě je nutné správně uvést všechny potřebné údaje, zejména číslo bankovního účtu finančního úřadu a variabilní symbol, který je zpravidla rodné číslo poplatníka nebo IČO právnické osoby. Předčíslí bankovního účtu pro daň z nemovitých věcí je 7755.

Další oblíbenou možností je platba prostřednictvím poštovní poukázky, kterou poplatníci obdrží od finančního úřadu společně s informací o výši daně. Tato metoda je vhodná především pro starší občany nebo ty, kteří preferují hotovostní platby. Je však třeba počítat s poplatkem za poštovní služby.

V případě vyšší daňové povinnosti lze využít možnosti placení ve splátkách. Pokud daň přesáhne částku 5000 Kč, je možné ji uhradit ve dvou stejných splátkách. První splátka je splatná do 31. května a druhá do 30. listopadu příslušného zdaňovacího období. U zemědělských podnikatelů je první splátka posunuta na 31. srpna.

Moderní způsob představuje online platba přes daňový portál MOJE daně, kde lze provést úhradu přímo z internetového bankovnictví. Tento způsob je rychlý, pohodlný a minimalizuje riziko chyby při zadávání platebních údajů. Portál také umožňuje sledovat historii plateb a kontrolovat jejich správnost.

Pro podnikatele a právnické osoby je k dispozici možnost platby prostřednictvím hromadného příkazu k úhradě, což je praktické zejména při správě většího počtu nemovitostí. V případě, že poplatník vlastní nemovitosti ve více krajích, musí provést samostatné platby pro každý finanční úřad zvlášť.

Je důležité nezapomenout, že daň z nemovitých věcí je splatná najednou do 31. května běžného zdaňovacího období, pokud nepřesáhne částku 5000 Kč. Při nedodržení termínu splatnosti vzniká povinnost uhradit penále, které činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Proto je vhodné naplánovat platbu s dostatečným předstihem a zohlednit také dobu převodu peněz mezi bankami.

V případě nejasností ohledně platby lze využít konzultace s pracovníky finančního úřadu, kteří poskytnou potřebné informace a pomohou s řešením případných problémů. Finanční úřady také nabízejí možnost zaslání údajů k platbě daně e-mailem, což může být praktické pro ty, kteří preferují elektronickou komunikaci.

Sankce při pozdním podání

Pokud nestihnete podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí v řádném termínu, tedy do 31. ledna příslušného zdaňovacího období, musíte počítat s finančními postihy. Finanční úřad může v takovém případě udělit pokutu až do výše 500 000 Kč. Výše sankce se odvíjí od několika faktorů, především od délky prodlení a výše daňové povinnosti. Pokud své pochybení napravíte dobrovolně a co nejdříve, může být pokuta nižší nebo vám může být zcela prominuta.

V případě, že daňové přiznání podáte se zpožděním do 5 pracovních dnů po stanovené lhůtě, nebude vám ze strany finančního úřadu uložena žádná pokuta. Tato tzv. toleranční doba je zakotvena v daňovém řádu a poskytuje poplatníkům určitou míru flexibility. Při delším prodlení však již nastupují sankce v podobě pokuty za opožděné tvrzení daně.

Výše pokuty se vypočítává podle zákonného vzorce, který zohledňuje počet dní prodlení. Za každý den prodlení se účtuje 0,05 % stanovené daně, maximálně však do výše 5 % celkové daňové povinnosti. Pokud tedy například vaše daňová povinnost činí 10 000 Kč a podáte přiznání o 30 dní později, pokuta bude činit 150 Kč. Je důležité si uvědomit, že minimální výše pokuty činí 500 Kč, a to i v případě, že by vypočtená částka byla nižší.

Vedle pokuty za opožděné podání musíte počítat také s úrokem z prodlení, pokud daň nezaplatíte včas. Úrok z prodlení se počítá od pátého pracovního dne následujícího po původním dni splatnosti. Výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok z prodlení se uplatní i v případě, že daň zaplatíte později, přestože jste daňové přiznání podali včas.

Finanční úřad může v odůvodněných případech prominout pokutu nebo její část. K prominutí může dojít například při závažných zdravotních důvodech, živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech, které poplatníkovi zabránily splnit svou daňovou povinnost včas. O prominutí pokuty je nutné písemně požádat a důvody řádně doložit. Žádost o prominutí pokuty podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč.

Je také důležité zmínit, že pokud nepodáte daňové přiznání ani po výzvě správce daně, může vám být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč. V krajním případě může správce daně vyměřit daň podle pomůcek, což obvykle vede k vyšší daňové povinnosti, než kdybyste podali řádné daňové přiznání. Proto je vždy lepší podat přiznání co nejdříve, i když už je po termínu, a minimalizovat tak případné sankce.

Změny v průběhu roku

V případě změn týkajících se daně z nemovitých věcí během roku je potřeba věnovat pozornost několika důležitým aspektům. Pokud dojde ke změně vlastnictví nemovitosti, je nutné tuto skutečnost oznámit finančnímu úřadu do 30 dnů od provedení změny v katastru nemovitostí. Tato povinnost se vztahuje jak na prodej či koupi nemovitosti, tak i na případy dědictví nebo darování. Změny se promítnou do daňové povinnosti až v následujícím zdaňovacím období.

Při změně využití nemovitosti, například když se z běžného bytu stane prostor pro podnikání nebo naopak, je rovněž nutné podat dílčí daňové přiznání. Stejná povinnost vzniká i v případě, že dojde k přístavbě, nástavbě nebo změně půdorysu stavby. Tyto úpravy mohou významně ovlivnit výši daně, proto je důležité nezapomenout na jejich nahlášení.

V průběhu roku může také dojít ke změně v osobních údajích poplatníka. Změnu příjmení po svatbě, změnu trvalého bydliště nebo kontaktních údajů je třeba oznámit správci daně. I když tyto změny přímo neovlivňují výši daně, jejich nahlášení je důležité pro správnou komunikaci s finančním úřadem a doručování důležitých dokumentů.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy dochází ke změně výměry pozemku nebo jeho druhu. Například když se část zahrady změní na stavební parcelu nebo když dojde k rozdělení pozemku. Tyto změny mohou mít významný dopad na výši daňové povinnosti. V takových případech je nutné podat dílčí daňové přiznání nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.

Při demolici stavby nebo naopak při kolaudaci nové stavby vzniká také povinnost podat dílčí daňové přiznání. V případě demolice se daň přestane platit následující rok po odstranění stavby, zatímco u nové stavby vzniká daňová povinnost rokem následujícím po roce, kdy byla stavba zkolaudována nebo začala být fakticky užívána.

Změny v obecních koeficientech nebo zavedení místního koeficientu ze strany obce nevyžadují podání nového nebo dílčího daňového přiznání. Finanční úřad v těchto případech sám přepočítá daň a zašle novou výši daňové povinnosti. Je však vhodné sledovat vyhlášky obce, protože tyto změny mohou významně ovlivnit konečnou částku daně.

V případě úmrtí poplatníka přechází daňová povinnost na dědice. Ti musí podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího měsíce po měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o dědictví. Do té doby platí daň společně a nerozdílně. Je důležité nezapomenout na tuto povinnost, protože její nesplnění může vést k sankčním postihům ze strany finančního úřadu.

Osvobození od daně z nemovitosti

Od daně z nemovitosti lze získat osvobození v několika případech, které jsou přesně definovány zákonem. Nejčastějším důvodem pro osvobození jsou nemovitosti ve vlastnictví státu, krajů a obcí, které slouží veřejnému zájmu. Mezi další osvobozené nemovitosti patří budovy sloužící k náboženským účelům, školy, muzea, galerie, knihovny, zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče.

Vlastníci nemovitostí mohou také získat osvobození, pokud jejich nemovitost splňuje specifické podmínky. Například se jedná o novostavby určené k bydlení, které mohou být osvobozeny od daně po dobu 5 let od kolaudace. Toto osvobození však není automatické a je nutné o něj požádat prostřednictvím daňového přiznání. Důležité je podat žádost o osvobození nejpozději do 31. ledna zdaňovacího období, jinak nárok na osvobození v daném roce zaniká.

Významnou kategorií jsou také nemovitosti, které prošly významnou ekologickou rekonstrukcí. Pokud majitel nemovitosti provedl změnu systému vytápění z pevných paliv na obnovitelné zdroje energie nebo významně zlepšil tepelně technické vlastnosti budovy, může získat osvobození od daně na dobu 5 let. Toto opatření má motivovat vlastníky k environmentálně zodpovědnému přístupu.

Pro získání osvobození je nezbytné doložit příslušné dokumenty finančnímu úřadu. V případě novostaveb je třeba předložit kolaudační rozhodnutí, u ekologických rekonstrukcí pak dokumentaci prokazující provedené úpravy. Finanční úřad má právo požadovat dodatečné doklady a může provést kontrolu splnění podmínek pro osvobození.

Zvláštní kategorií jsou nemovitosti zasažené živelní pohromou, které mohou být osvobozeny od daně na dobu až 5 let. Toto osvobození má pomoci vlastníkům při obnově poškozených nemovitostí. Je však nutné podat žádost a doložit rozsah poškození způsobeného živelní pohromou.

Důležité je si uvědomit, že některá osvobození jsou časově omezená a po uplynutí stanovené doby automaticky zanikají. V takovém případě je povinností vlastníka podat nové daňové přiznání. Pokud dojde ke změně skutečností rozhodných pro osvobození, je vlastník povinen tuto změnu oznámit finančnímu úřadu do 30 dnů od jejího vzniku.

Proces získání osvobození od daně z nemovitosti vyžaduje aktivní přístup vlastníka. Je nutné sledovat všechny zákonné lhůty a správně vyplnit všechny potřebné formuláře. V případě nejasností je vhodné konzultovat situaci přímo s pracovníky finančního úřadu, kteří mohou poskytnout detailní informace o konkrétním případu a pomohou s správným postupem při podání žádosti o osvobození.